Jiná je ovšem situace u náhrady za pronájem náhradního vozu, neboť zde se škoda neprojevuje snížením hodnoty havarovaného vozu, nýbrž se odvozuje od dočasné nemožnosti jej po dobu opravy používat. Škoda pak vzniká, jestliže si poškozený náhradní vozidlo skutečně pronajal a vynaložil v souvislosti s tím vyšší náklady ve srovnání s náklady, jež by jinak měl s provozem svého automobilu, který nemohl použít v důsledku poškození. Teprve tehdy se majetkový stav snižuje tím, že poškozený takové zvýšené (avšak nutné a účelné) náklady skutečně vynaloží, a tedy škoda vzniká zaplacením půjčovného za náhradní vůz. To odpovídá i ustálenému soudnímu výkladu k § 442 odst. 1 obč. zák. Protože zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, v této věci nelze použít, je argumentace dovolatelky pozdější úpravou k výkladu otázky vzniku škody bezpředmětná.